Často kladené otázky

 Jak bude králíček velký?

Velikost králíčků se neudává v cm, ale v kg. U většiny zakrslých plemen je ideální váha 1,0-1,2kg (saténoví apod.), zakrslí teddy mají ideální váhu mezi 1,2-1,4kg. V tomto rozmezí se také pohybuje většina mláďat. Celková stupnice přípustné hmotnosti chovných zvířat je pak 0,8-1,6kg. Překročení nebo naopak nesplnění tohoto rozmezí se stává velice ojediněle, avšak není to nemožné. Přesnou velikost králíčka v dospělosti není možné u mláďete určit, pouze odhadnout.
 
Větší velikost vůbec nevadí, ale rozhodně by neměl mít váhu pod 0,8kg. Už 0,9kg je opravdu velice malý králíček na hranici životaschopnosti. Případné zdravotní problémy nebo předčasná smrt nebývají u příliš malých zvířátek výjimkou. Proto zvířátka s očekávanou hmotností pod 1,0kg stahuji z prodeje a prosím o pochopení, nechci dětem předávat zvířátko u něhož bych očekávala krátký život. Naopak zvířátka o něco větší kolem 1,2-1,4kg a více se obvykle vyznačují pevnějším zdravím a delším životem.

Nesnažte se snížit velikost králíčka tím, že byste ho dostatečně nekrmili!!! Velikost králíčka je dána shodou mnoha faktorů jako je genetika (jako u lidí a dalších zvířat, ne vždy je z malých rodičů malé mládě a naopak), množství mléka samice nebo počet sourozenců ve vrhu. Hrozí podvyživení a zdravotní problémy, navíc králíček stejně vyroste. Mládě do 6 měsíců věku má orientační krmnou dávku 5-6% své hmotnosti nebo neomezeně, králíčci nad 6 měsíců 2-3% hmotnosti (týká se granulí, za předpokladu krmení senem neomezeně). Bohužel, hmotnost jako určení velikosti je velmi nešťastné, protože nebere v úvahu výživovou kondici jedince nebo roční období (pohyb hmotnosti v závislosti na ročním období a množství a druhu potravy u venkovního chovu 0,2-0,6kg).
 
Přesnou váhu mláděte nelze určit, ani podle váhy rodičů. Liší se i jednotlivé váhy mezi sourozenci téhož vrhu. Budoucí váhu lze hrubě odhadnout na základě poměru věku a hmotnosti (na dotaz).
 
Teddíci vypadají na první pohled velcí, ale jde o optický klam zapříčiněný 5-10cm srstí, jež je obklopuje. Je však pravdou, že mají trochu vyšší hmotnostní stupnici ve standardu plemene, než např. zakrslí saténoví.
 
Pro představu přikládám fotografie dospělých teddy samiček s váhou 1,0kg a 1,6kg vedle 15cm pravítka.
 

DSCN2265 DSCN0327

Kde si můžeme králíčka vyzvednout ?

Králíčka je možné převzít osobně v Praze

Osobní převzetí v místě chovu po špatných zkušenostech již neumožňuji. Chov jsem pro veřejnost uzavřela poté, co mi bylo opakovaně několik vrhů mláďat ukradeno a po zamčení chovatelského zařízení několik chovných zvířat otráveno. Policie České Republiky, jež vyšetřuje trestný čin vloupání, krádeže a poškození věci, mi doporučila několik bezpečnostních opatření včetně zamezení pohybu cizích osob (to se netýká zástupců institucí jako SVS či ČSCH a chovatelů, kteří se přijedou inspirovat a popovídat).

Je lepší sameček nebo samička?

Pokud budete mít králíčka jenom jednoho, je to jedno. Samičky ani samečci se zásadně neliší v chování ani vzrůstu. Povaha králíčků je opravdu velice individuální, mezi dvěma konkrétními samičkami bude větší rozdíl, než mezi samečkem a samičkou obecně. Na jeho přítulnost má mnohem větší vliv zájem a péče ze strany majitele.
Osobně na mazlíčky preferuji samečky. Nebude mít výkyvy nálad jako samičky (prostě ženské... jsou náladové v době říje, a dále se může objevit tzv. falešná březost: stavění hnízda a trhání chlupů) 
Pokud máte kocoura, doporučuji určitě samičku.

Umí králíček chodit na toaletku?

Králíček je od přírody velice čistotné zvířátko. Většinou vykonávají potřebu na jedno místo, aniž by je to někdo učil, automaticky to dělá až 90% mláďat.
 
V podmínkách chovu není v lidských silách učit to každé mládě zvlášť. Všimla jsem si, že mnoho prodávajících toto uvádí, ale spíše hřeší na přirozenou čistotnost většiny králíčků, jež přichází s věkem. Nevěřte těmto slibům v inzerátech, u mláďat jde v tomto případě o marketing. Když si koupíte štěně, také vám prvních pár týdnů až měsíců čůrá všude možně. Každé zvíře potřebuje čas, aby dorostlo a vyvinuly se mu svěrače a jejich vědomé ovládání.
 
Pokud to králíček sám od sebe nedělá, lze mu pomoci takto:
Je úplně normální, když si po příchodu do nového "zaneřádí" celou klec, je to jeho způsob, jak se zabydlet. Vyberte určitý roh klece, kam chcete, aby králíček chodil (pokud už on sám takové místo vybral, respektujte to) a umístěte tam toaletku s podestýlkou. Pokud vykoná potřebu jinde, bobky a počůranou podestýlku nevyhazujte, ale umístěte do toaletky. Pachy tam králíčka budou vábit. Je potřeba být v tomto velmi trpěliví a důslední, ale první úspěchy, byť ne 100%, by se měly dostavit během několika dnů. Ještě účinější bude, pokud vychytáte okamžik, kdy se králíček chystá čůrat (nadzvedne se na nožičkách, zvedne zadeček a ztuhne), a v tu chvíli ho vezmete a posadíte do toaletky. Pokud se mu to zadaří, velmi pochválíme! Loužičky zvládnou během pár dní, trus o něco později v řádech týdnů.
 
I přesto platí zásada jako u lidí: každé zvířátko je individuální osobnost a určitě se najdou tací, kteří se to nenaučí nikdy - nebo spíše budou záměrně rozprostírat pach, kam jen to půjde. 
 
Je také možné, že se příležitostně netrefí i zvířátko, které je normálně čistotné. Příčinou může být psychické rozladění nebo stres, vyvolané např. novým zvířátkem v rodině. To by se však mělo časem srovnat.

 

Jsou králíčci očkovaní a přeléčení proti kokcidióze?

Nejsou.

Očkování je nepovinné, avšak vřele doporučuji vakcinaci pravidelně provádět i u mazlíků ve zdánlivé izolaci. Nemoci jsou totiž přenosné kontaktem s nakaženým králíkem či bodavým hmyzem. Očkování se dělá u králíčků starších 10 týdnů (do té doby vakcínu zlikviduje imunitní systém posílený látkami z mateřského mléka). Mláďata určená na prodej očkována nejsou (pokud není psáno jinak). Po prvním očkování je třeba každého půl roku přeočkovat. Očkuje se proti králičímu moru a myxomatóze, nejčastěji v kombinované vakcíně PESTORIN MORMYX nebo monovakcínami MYXOREN a PESTORIN případně je možné očkovat i proti pasterelóze PASORIN . Nedoporučuji vakcínu Nobivac kvůli množství hlášených vedlejších účinků vč. úmrtí. Obecně se má zato, že je šetrnější očkovat monovakcínami zvlášť proti moru a po týdnů zvlášť myxomatózu, to však bývá v ordinacích veterinářů často hodně drahé (jedna návštěva i 300,- dle města)

Proti kokcidióze zásadně nepřeléčuji (není-li důvod), považuji to za špatný přístup k chovu. Je stejně efektivní, jako byste se preventivně přeléčovali antibiotiky proti rýmě. Kokcidie jsou přirozené bakterie žijící ve střevech králíka a pomáhají mu při trávení. Jejich přemnožení, ohrožující život králíčka, nastává buď při nevhodném krmení čerstvým či nevhodným krmivem, nebo nedostatečnou hygienou v chovu, případně slabostí jedince. Pokud se přeléčují celé vrhy naráz vč. chovných samic, jde o  opakované přeléčování, čímž dochází k rezistenci bakterií a jejich následné větší agresivitě vedoucí k vyšším úhynům v budoucnu. To se však projeví obvykle až se zpožděním několika generací a někteří chovatelé sahají raději ke krátkodobým okamžitým opatřením.

Proto volím náročnější cestu - důkladnou znalost krmivářství, důkladnou hygienu kotců a vyloučení slabých jedinců z chovu. I za tu cenu, že jednou za čas některé z mláďat uhyne na střevní potíže již v mladém věku. Věřím ale, že je to lepší a morálnější, než vypiplávat slabé jedince a předávat je majitelům s vědomím, že mohou na kokcidiózu uhynout až později v novém domově.

Přesto se může stát, že se mi u některého projeví první příznaky a pak okamžitě dotyčného léčím a spolu s ním preventivně přeléčím celý kotec. V takovém případě to bude u králíčka uvedeno, že byl přeléčen.

Mohu mít králíčka jen jednoho, nebo je nutné mít dva?

Vůbec nevadí, pokud je králíček jen jeden, většina lidí je tak má.
 
Vím, že se často psává doporučení 2 králíčků spolu, avšak mé zkušenosti tomu neodpovídají. Myslím, že je to způsobené tím, že je to uváděno ve starší literatuře (a dále citované v novější), kdy se takto pohromadě chovaly mladé samičky masných plemen z důvodů úspory místa - ty se nedožívají dospělosti, tedy problémy spolu spíše nemají nebo jsou kousance natolik malé, že se většinou neřeší. Zkoušela jsem 11 dvojic samic mít pohromadě, až na dvě výjimky se mi nesnesly ani sestry z jednoho vrhu a to ani na prostoru zahrady (cca 600m2) - nejpozději ve 4-6 měsících se začaly prát, obzvláště v době říje jedné z nich (což je často). Výjimky samozřejmě existují, ale nelze na to spoléhat.
 
Králík je sice zvíře skupinové, ale také velice teritoriální, přesahující stonásobně prostor jedné klece. Pokud chcete králíčků více, doporučuji rozhodně pořídit každému samostatnou klec.
 
Největší šanci na úspěch má samička s kastrovaným samcem. V takovém případě doporučuji nejprve pořídit samce a nechat ho vykastrovat (od 5. měsíce, od 3. měsíce je schopný rozmnožování. Je nutné držet jej odděleně ještě cca měsíc po kastraci-riziko oplodnění i praní). Následně k němu pořídit dospělou samičku (ne mládě - větší králík často šikanuje menšího).
Další možností je pořídit samce a samičku z jednoho vrhu a samečka držet odděleně do doby kastrace + měsíc po ní.
Takto se možná mohou snést i v jedné kleci, nicméně pravděpodobně jim i ta největší bude příliš malá. Rozhodně doporučuji mít v záloze druhou klec, pokud nakonec bude nutné králíčky rozdělit.
 
Kastrace samců je velmi jednoduchý a rychlý zákrok, který se dobře hojí (přetnutí chámovodů nebo odejmutí varlat), kastrace samic je velmi náročný a velký zákrok (odejmutí dělohy a vaječníků). Doporučuji najít si specializované pracoviště zaměřené na králíčky vybavané inhalační anestezií (mnohem bezpečnější, než injekční). Počítejte s tím, že jedním z rizik kastrace je smrt. Proto kastraci nedoporučuji a nerada vidím kastraci samiček, pokud k tomu není absolutně pádný a závažný důvod!
 
špatné důvody pro kastraci: "jedna paní povídala/na internetu psali že...", údajná prevence před rakovinou (nemůžeme přeci králíčka celého "vykuchat" co kdyby náhodou. riziko rakoviny dělohy je velmi malé, možná i menší než riziko anestezie), prevence před falešnou březostí samic (tak ji nechte, ať si občas postaví hnízdo, ničemu to nevadí), králíček neposlouchá tak jak si představujete (výchovné problémy kastrace nevyřeší)
dobré důvody pro kastraci: teritorialita až agresivita zvířete, jež se objevila v době pohlavní zralosti (4-6 měsíc), plánujete zkusit soužití více zvířat ve společném prostoru (doporučuji kombinaci kastrovaný samec+ nekastrovaná samička), 
 
Pokud bude králíček jen jeden a budete se mu dostatečně věnovat vy, bude spokojený. Nebude muset s nikým soupeřit o krmení, prostor, ani vaší pozornost. Také nehrozí pranice nebo zranění.

 

Nevadí teddy králíčkům dlouhá srst přes oči?

Ano, vadí a velmi - to je alespoň můj názor, se kterým se většina ostatních chovatelek neztotožňuje, naopak považuje králíka bez možnosti vidět za žádoucí znak.

U srsti přes oči, kromě toho že králík nevidí, hrozí další problémy s očima jako zvýšené podráždění, různé výtoky a další problémy. Proto ji u králíků, kterým srst překáží ve výhledu, zastřihávám. To se týká většinou mláďat mezi 3-5. měsícem. Jak srst roste, doporučuji ji zkrátit po celém obvodu oka. V dospělosti, nejpozději po druhém přelínání, by si srst měla lehnout a neměla by překážet. To se však týká pouze mého chovu. Ačkoli já a pár dalších usilujeme o změnu návrhu standartu, zatím se mi oficiální změna mezi většinou prosadit nepodařila. Ale moji plemenitbu to neovlivní, raději obětuji stržení jednoho bodu na výstavě, než zdravotní problémy a nepohodlí králíčků.

I když srst nebude tolik překážet, může se stát, že se občas srst připlete králíčkovi do oka a způsobí podráždění. Po poznáte podle zčervenalého lemu očních víček, které je normálně růžové. Stačí srst dotýkající se oka odhrnout a kápnout na zklidnění oční kapky (osvědčil se mi Visine, neosvědčila Hypromelóza). Může se také objevit ztvrdlý výtok ve vnitřním koutku oka připomínající ospalku, tu stačí velmi jemně odstranit (pokud bude "držet", je dobré navlhčit ji vatovým tampónkem). Tyto dva jevy jsou u teddíků zcela normální a naprosto neškodné. 

Pro představu přikládám foto ideálů teddyho podle současného návrhu standartu (první) a mého (druhý)

 

Může být králíček trvale venku?

Ano. V přírodě králíci také bez problémů fungují. Zimy se rozhodně nebojte, větší problémy mohou být v létě. Králíčci snáší suchý chlad lépe, než vlhko s průvanem a teploty nad 25°C. U dlouhosrstých teddíků to platí dvojnásob. Výhodou je i možnost bezpodestýlkového ubytování a absence pachů a chlupů v domácnosti.
Králíkárnu není třeba nijak zateplovat, avšak v zimě je potřeba zajistit kotec proti průvanu. Bohatě postačí igelit přes drátěná dvířka klece nebo jiný větrolam (nechte mezeru pro cirkulaci vzduchu).
 
Na druhou stranu, bytoví králíčci mají častěji společnost a pozornost. I když ho zrovna nechováte, je s vámi alespoň v letmém kontakt a bude mu méně smutno, než když bude celý den sám venku. Díky tomu se také snáze ochočí a přilne k majiteli. V domácnosti se sítěmi proti hmyzu je navíc nižší riziko nakažení nemocemi.

Nevadí, když jezdíme na víkendy pryč, bez králíčka?

Nevadí. Králíček zvládne víkendy sám bez problémů. Doba, po kterou můžete být pryč, závisí na velikosti napáječky, misky a jeslí (obvykle min. 2 dny bez dozoru nejsou problém).
 
Pokud pojedete na delší dovolenou, stačí, když ho jednou za 3 dny někdo zkontroluje a doplní mu seno a vodu (třeba když vám soused nebo příbuzný přijdou zalít kytky a vybrat schránku). Nekrmte králíčka do zásoby granulemi, většinou je začne vyhazovat nebo je počůrá, lepší je vždy jen denní dávka. Pokud to není možné, vůbec nic se nestane, pokud se někdy vynechají. Důležitější je seno.
 
Velmi důležité je dokonale zajistit dvířka od klece. Mechanismus zavírání je velice jednoduchý a často se stává, že se ho králíček naučí otevírat, a to jak střešní posuvné, tak boční zaklapávací (zaručeně se to stává ve chvíli, kdy doma dlouho nikdo není). Proto doporučuji zajistit je buď zámečkem, nebo zahrazením cesty např. natočením klece dvířky ke zdi + něco velkého a těžšího na stropní otevírání klece.

Jaký je rozdíl mezi Teddy králíčkem, lvíčkem, saténovým a dalšími plemeny?

Teddy je módní kříženec v novošlechtění (tedy zatím nepatří mezi uznaná plemena), který se vyznačuje dlouhou srstí po celém těle (viz. návrh standardu vzorníku https://www.chsthesia.cz/thesia/standardy-plemen/). Většinou jsou však jen množeni laiky bez dostatečných znalostí. Mají tím pádem mnoho nedostatků, které je nutné zlepšit, aby se upevnilo zdraví, velikost a podoba plemene. Proto je při šlechtění žádoucí zařadit do chovu Teddíků i králíčky s klasickou délkou srsti, kteří jsou již dobře prošlechtění. Potomci takového spojení jsou pak označováni jako "teddy geni", jde v podstatě o 50% Teddíka. 

 sansa neji

Králíček s teddy genem je geneticky pouze částečně "teddík" (např. otec teddy, matka jiné plemeno se standardní délkou srsti) a výsledná délka srsti v dospělosti je pouze odhadnutelná. Většinou vyjde klasická délka srsti s příležitostnými partiemi s dlouho srstí, především v oblasti za ušima, málokdy kolem krku (velmi raritně i jako dlouhosrstí) - fotogalerie. Dříve byli tito "kříženci křížence" označováni jako "lvíčci". Protože však již dochází k importu lvíčků ze zahraničí, bylo by toto označení zavádějící, byť geneticky jsou si velmi blízcí.

Sarada

"Teddy gen" je gen neúplně dominantní a při křížení se projevuje podobně, jako např. strakatost u Českého strakáče a může se projevit plně (teddy), neúplně (teddy gen) nebo vůbec (standardní délka srsti = zakrslý barevný). Teddy x teddy = 100% potomstva teddy. Teddy x "klasický" králíček = "teddy gen". Teddy gen x teddy gen = 25% teddy, 50% teddy gen, 25% klasický. Teddy x teddy gen = 50% teddy, 50% teddy gen. Teddy gen x "klasický" = 25% teddy gen, 75% klasický.

Teddíka od teddy genů lze rozlišit nejpozději do dvou měsíců věku. Rozdíly mezi jednotlivými králíčky lze pozorovat v prvním, čtvrtém a sedmém a vyšším týdnu věku. Srst teddíka i teddy genů se proměňuji během růstu do 5 měsíců věku a následně s každým přelínáním (jaro a podzim), králíček tak může v průběhu života vypadat pokaždé trochu jinak, obzvláště patrný je rozdíl např. u teddy do 1 roku věku a u starších nebo rozdíly mezi zimní a letní srstí.

Zakrslý saténový je mladé plemeno s normální délkou srsti vyznačující se velmi vysokým leskem a jemnou, hebkostí srstí. Na sluníčku nebo při použití blesku na fotkách vyloženě "svítí". Jsou velmi dobře rozpoznatelní již v hnízdě. Zakrslí se "satén genem" jsou kříženci saténků a klasických králíčků, saténový gen se u nich NEprojeví, tedy vypadají stejně jako zakrslí barevní.

Lizzie2 rose

Zakrslý rex je plemeno s krátkou srstí, jež je kolmo postavená ke kůži a na omak jsou velmi hebcí. 

samec rex

Zakrslý barevný pak čítá mnoho kreseb a barevných rázů s normální délkou srsti.

zakrsly rhonsky scaly

Zakrslý beran je králík s normální délkou srsti a ušima svěšenýma dolů. Tato plemena jsou mnohem větší, až 1,75kg což je i skoro dvojnásobek oproti ostatním zakrslým plemenům. Nyní jsou často kříženi a množeni jako "zakrslý beránek satén rex s teddy genem" apod. 

zakrsly beran bily cervenooky ZBco

Jaký je rozdíl mezi PP a VP?

Králíci jsou oficiálně vedeni a chováni jako hospodářská zvířata, a to vč. zakrslých plemen. Jejich evidence a "papíry" tak podléhají jiným krytériím, než chov zvířat zájmových (např. koní či psů).

Jedinými úředně platnými dokumenty ke králíčkovi je rodokmen od ČSCH (Český svaz chovatelů), který je vázaný na tetování (často označován jako "PP" - průkaz původu). Rodokmen by měl být, podobně jako u jiných zvířat, zárukou lepší kvality chovu a zvířete. Aby chovatel mohl vydávat králíčkům rodokmeny a tetovat je, je nutné splnit několik podmínek:

a) uznaná plemena: Pro vydávání rodokmenů pro již uznané plemeno je potřeba, aby člen ČSCH kryl nepříbuzná zvířata stejného plemene a barevného rázu (* existují výjimky), jež byla výstavně ohodnocena a nedostala tzv. výluku (hrubé nedostatky ve standardu). Na rodokmen pak mají nárok pouze mláďata, jež nemají na první pohled výlukové vady (např. jinou barvu atd.) a předpokládá se u nich slušné hodnocení na výstavě a následně dobrá užitkovost v chovu.

b) nově vznikající plemena: Pro plemeno, které zatím nebylo oficiálně uznáno, lze požádat o "povolení novošlechtění", což se týká i Teddíků. Chovatel by měl prokázat znalosti z oblasti chovu králíků a králíkářské genetiky. Také je potřeba doložit návrh standardu nového plemene. Se svou žádostí může, ale nemusí uspět. V případě úspěchu pak získá právo a zároveň povinnosti registrovat všechna zvířata s chovu, a to vč. těch nestandardních. Je také povoleno křížit různá zvířata, i bez rodokmenu nebo bez výstavního ocenění, aby se dosáhlo kýženého standardu.

Jedná se však o celkově dlouhotrvající byrokratickou záležitost, jež posouvá datum odběru králíčka o několik týdnů, často až na dvojnásobek. Příslušné tetování  je velmi bolestivá a stresující zkušenost, která může znesnadnit a prodloužit dobu zvyknutí králíčka u nových majitelů. Proto doporučuji tetovat pouze zvířátka, pro něž je naplánovaná papírová chovná nebo výstavní kariéra.

Proto nabízím místo rodokmenu i výpis předků, tzv. VP, což je jen obyčejný papír z informacemi. Zatímco rodokmen ČSCH má jednotný vzor, VP si vypisuje každý chovatel dle svého uvážení. Já to dělám tak, že dávám klasický rodokmen se všemi informacemi avšak bez razítek. Tím pádem je "úředně neplatný". Neumožňuje sice oficiální výstavy ČSCH, ale je možné jej použít pro speciální Teddy výstavy ("voříškiády") a tzv. hobby chov (tedy množení bezpapírových zvířat).

Pokud je zvířátko pouze na mazlíčka, obejde se i bez papírů. Myslete však na to, že pokud je chovatel pro tento náročný koníček opravdu zapálený a záleží mu na výběru těch nejlepších chovných jedinců a maximální úroveň chovu, chová zvířata papírová. PP tedy slouží jako jakási záruka profesinality a kvality, ačkoli výjimky se mohou najít jak mezi chovateli s PP, tak mezi množiteli s VP. 

Jak správně pečovat o srst králíčka?

krátkosrstí (rexi) a králíci s normální délkou srsti (saténoví,...): srst nevyžaduje žádou údržbu

lvíčci: tělo, které má normální délku srsti, nevyžaduje žádou údržbu. Delší srst za ušima nebo kolem krku stačí v případě potřeby (příležitostně nebo nikdy) pročísnout obyčejným hustým hřebínkem.

dlouhosrstí (teddíci,...):
   do 2 měsíců věku - srst nevyžaduje žádnou údržbu
   3-5. měsíc věku - nejkritičtější období. Srst je třeba velmi často rozčesávat (několikrát týdně, někdy i denně) a přesto dochází k velkému zacuchávání a plstnatění srsti. Někdy dochází i k dočasnému přerůstání srsti přes oči (dle chovu a předků). Nejjednodušší je králíčka ostříhat, nebo alespoň vystřihávat zplstatělé "dready". Sice bude králíček pořád zacuchaný, ale alespoň nebude docházet k přílišnému plstnatění vedoucí až k nepohodlí králíčka nebo vytrhávání srsti. Téměř vždy plstnatí záď u ocásku, dále krk, poté za ušima a na bocích (na jiných místech výjimečně) - je to dáno jiným složením srsti v těchto oblastech. 
   6. měsíc věku - přelínávání na srst dospělého. Častým vyčesáváním významně snížíte poletování chlupů po bytě a usnadníte výměnu srsti.
   7. měsíc a dále - srst dospělého jedince. Nyní je údržba mnohem jednodušší, stačí vyčesání 1-4x měsíčně (individuální). I Přesto může docházet k plstnatění srsti a to nejvíce v oblastech zádi a krku. Oproti mláděti může být srst o trošku kratší, jinak hustá, nebo různý poměr podsady a pesíků (určující jemnost srsti a náročnosti na údržbu)

línání: k línání, tedy výměně srsti, dochází kolem 6. měsíce věku a dále každé jaro a podzim.

zásady stříhání: dredíky stříhejte maximálně v polovině, v žádném případě se nesnažte ustřihnout jej až u kůže. Srst plstnatí od konečků, takže často pak jde prsty srst ještě rozmělnit. V žádném případě nevtahávejte srst do nůžek, králík má velmi volnou kůži a hrozí poranění. Doporučuji nůžky se zaoblenými hroty, ne špičaté. Pokud se to králíčkovi nebude líbit, stříhejte ho po částech a dejte mu pauzy. Mezi jednotlivými stříháními nechte minimálně 1-2 týdny aby srst stihla odrůst a zlepšit se (po ostříhání je hodně zubatá a nevzhledná, nicméně do dvou týdnů už trochu odroste a vypadá lépe). Téměř všechny problémy s plstnatící srstí se vyřeší pravidelným zastřiháváním problematických partií a kartáčováním.

Může králíček zeleninu a ovoce?

Krmení čerstvým krmivem (ovoce, zelenina, tráva,...) je na vlastní riziko a v zásadě jej nedoporučuji, zvířátka ode mně na ni tedy nejsou zvyklá. Absolutní tabu je čerstvě posekaná tráva, a to jak jako povrch výběhu, tak obsah koše sekačky. odkaz
Králík je náchylný na zažívají potíže všeho druhu a nesnáší změny v krmení. U zakrslíků to platí dvojnásob. Riziko spočívá nejen v plísních a hnilobě, ale také v možnosti zapaření (např. vlhká tráva) nebo kvašení (jablka), otravy apod. Příkrmy dále narušují rovnováhu živin v granulích, které jsou určené jako doplněk k senu, příp. jako kompletní krmná směs. Dalším rizikem jsou děti a jejich dobrý úmysl ušákovi "dopřát dobrotu", jakmile toto krmení jednou schválíte, těžko uhlídáte co nebo kolik zvířátku dávají. Nepodléhejte iluzi, že zvíře nesní nic, co by mu ublížilo! Bohužel, většina úmrtí domácích králíčků je způsobena chybou v krmení vedoucí k zažívacím komplikacím.
Pokud jste se přeci jen rozhodli čerstvé krmení dávat, doporučuji následující:
- vyčkejte až do věku, kdy bude králíček dospělý, věk mláděte je po všech stránkách nejrizikovější.
- krmte pouze v minimálním množství, jako pamlsek.
- začněte se zeleninou s nízkým obsahem vody, vhodná je např. mrkev nebo petržel. Ještě ideálnější je nakrájet na plátky a usušit. Tvrdé pečivo nepodávejte, pokud obsahuje éčka či jiná umělá aditiva.
- druh pamlsku měňte pozvolna, ne každý den něco jiného. Při jakékoli změně sledujte chování králíčka a trus. Pokud se objeví nežádoucí změny, vraťte se k suchému krmení.
- pokud chcete králíčka pouštět na trávu do výběhu, je nutné ohlídat absenci travních chemikálií, jedů na škůdce, jedovatých rostlin, nebezpečných věcí,... Dále není vhodný takový výběh, kam se mohou dostat jiná zvířata a to jak divoká (zajíc, jestřáb...) tak domácí (kočky,...) kvůli riziku nemocí i zabití mazlíčka. Na rostliny ve výběhu si musí králíček nejprve pomalu zvyknout, poté jej vypouštějte jen pod dohledem.

Za jak dlouho si králíček zvykne?

Příchod do nového domova je pro králíčka velkou změnou. Odešel od mámy, sourozenců, starají se o něj noví lidé a je celkově v úplně jiném prostředí. Změní se jim stravování, teplota, denní režim, všude je plno nových pachů. Se všemi změnami se musí postupně vypořádat. Je dobré, když alespoň do začátku má seno a granule, na které byl zvyklý, a prvních 24h bude mít klid a čas se rozkoukat. To je totiž doba největšího šoku, je možné že nebude chtít jíst, pít, nijak komunikovat, bude se schovávat nebo prchat, valit oči a rychle dýchat. Často se stane, že si "zaneřádí" svým pachem celou klec. Je potřeba na to připravit především děti, že na plnou radost ze zvířátka si budou muset ještě chvilku počkat.
Druhý den už by to mělo být lepší, králíček by měl začít ochutnávat, prozkoumávat a očichávat okolí, čistit si srst, rozvalovat se. Je už možné si ho pomalu po 5minutách brát do náručí a hladit jej a interval postupně prodlužovat.
Nejpozději do týdne by se mělo vše srovnat. Po čase je i možné pochlubit se návštěvám nebo jej zkusit seznámit s dalšími zvířecími členy domácnosti.
Každé zvířátko je však trošku jiné a potřebuje individuální přístup, někdo může být úplně v pohodě ihned, jiný se bude rozkoukávat déle. Respektujte prosím tempo svého nového kamaráda. Investice trpělivosti a času v mláděcím období se vám mnohonásobně vrátí :)